Tento dokument vznikl po nkolikaletm studiu dla vznamnho spoleenskovdnho myslitele dvactho stolet Friedricha Augusta von Hayeka (vychz t z etby jeho interpret a nkterch "inspirtor") a byl sepsn pro ely zvren prce ve vedlej specializaci Filosofie na Vysok kole ekonomick v Praze. Autor se rozebranm tmatm ji v nkolika svch dvjch statch vnoval. Tentokrt vak presentuje ucelenj pohled, jeho clem je vyloit problematiku s akcentem na vzjemn souvislosti jev a mylenek. Pro pehlednost je text strukturovn do kapitol. Po krtkm vodu (...) se vnuje vymezen fundamentlnch (Hayekem resolutn od sebe odliovanch) pojm, ktermi jsou spontnn d a organizace. Navazuje kapitola upozorujc na potky konstruktivistickho racionalismu, resp. na mylen Ren Descarta, Hayekem oznaovanho za filosofa stojcho u zrodu neomezen vry v rozum. Dal kapitola je vnovna Davidu Humovi, jeho teze Hayek astokrt "naden cituje" a kter poskytuje "oporu" jeho anti-racionalistickmu pstupu. Pot se text sousted na spontnn d trhu (zejmna pak na otzku spravedlnosti a svobody) a presentuje Hayekv vznamn koncept ve spolenosti rozptlench znalost. Nakonec autor krtce diskutuje dnen uplatnn Hayekova rozshlho odkazu. Pedkldan prce se primrn zamuje na ideu, kter jednoznan prostupuje celm Hayekovm dlem a poskytuje mu zcela zsadn argument pro vysvtlovn jev ve spolenosti, toti na ideu omezenosti naeho poznn. Clem pspvku je upozornit na Hayekovo mylen prostednictvm vybranch tmat, piem se v ppad tchto soustedit na kritickou reflexi hranic rozumu s poukazem na jej vznam a dsledky. (shrink)

Cílem tohoto příspěvku je interpretovat kolaboraci za druhé světové války jako fenomén. První část textu se zaměřuje především na její filozofické aspekty (pojmy mez, interakce a vina), a to hlavně na bázi Jasperse, ve druhé jsou aplikovány na český kontext druhé světové války a tranziční spravedlnosti. Vytvoří se tak schéma kolaborace, resp. kolaborace bude zasazena mezi další životní strategie. Díky tomuto propojení může příspěvek poskytnout interdisciplinární pohled na problematiku, která rozhodně vzhledem k současnému vývoji ve světě i v Evropě není (...) neaktuální. (shrink)

O termo sujeito na filosofia aristotélico-tomista era empregado no sentido de fundamento, substrato, referindo-se a qualquer substância. Com a Idade Moderna surge Descartes que desencadeará uma verdadeira revoluçáo na concepçáo filosófica de sujeito: o homem passa a ser o fundamento primeiro de toda a realidade, sujeito único, inaugurando-se a filosofia da subjetividade. O sujeito cartesiano primeiro é o ego do cogito ( penso ), em que o homem é concebido apenas como espírito, substância pensante . Entretanto, o caminhar meditativo de (...) Descartes aponta para novos desdobramentos de sua concepçáo de homem e conseqüentemente do sujeito, permitindo-nos falar de uma subjetividade corporal. Por outro lado, a realidade das paixões nos leva também a considerar a existência de um sujeito resultante da uniáo alma-corpo. (shrink)

Divergindo em pontos fundamentais do pensamento filosófico medieval, Descartes, na construção de sua filosofia do homem, terá em pensadores renascentistas sua principal fonte de inspiração, estabelecendo com estes pensadores uma continuidade de idéias, uma comunhão de pensamentos. Não obstante as divergências, mostraremos neste texto como Descartes irá buscar na Escolástica fórmulas e conceitos para melhor expor sua antropologia.

Avoiding whinges from various and potentially conflicting stakeholders is a major challenge for sustainable development and for the identification of sustainability scenarios or policies for biodiversity and ecosystem services. It turns out that independently complying with whinge thresholds and constraints of these stakeholders is not sufficient because dynamic ecological-economic interactions and uncertainties occur. Thus more demanding no whinge standards are needed. In this paper, we first argue that these new boundaries can be endogenously exhibited with the mathematical concepts of viability (...) kernel and viable controls. Second, it is shown how these no whinge kernels have components, such as harvesting of resources, that should remain within safe corridor while some other components, in particular biodiversity, have only lower conservation limits. Thus, using radar charts, we show how this no whinge kernels can take the shape of a tree that we name viability tree. These trees of viability capture the idea that the unbounded renewal potential of biodiversity combined with a bounded use of the different ecosystem services are crucial ingredients for the sustainability of socio-ecosystems and the design of no whinge policies reconciling the different stakeholders involved. (shrink)

Příspěvek poukazuje na současnou pozici (roli) transdisciplinárního přístupu ve vědě, kdy upozorňuje na potřebu, důvody a význam inter- a transdisciplinární spolupráce napříč humanitními i přírodními vědami. Výklad se opírá o zásadní ideové fundamenty filosofie a metodologie vědy a zasazuje problematiku do širšího kontextu informatizace, respektive takzvané informační společnosti, která vytváří nové (virtuální) světy (jako produkty konstruktivního typu racionality). Dále je představen obecný postup při výzkumu nových fenoménů stavějících na transdisciplinární platformě. Popsaný vývoj v oblasti vědy s sebou nese také změnu (...) přístupu ke vzdělanosti (potřebu změny). Do popředí se v současné době (opět) dostává otázka multioborově vzdělaného člověka. (shrink)

members of minorities to divest themselves of features of their “identities” in order to approx- imate to a restrictive white male ideal which, they hold, should not be a requirement for fair treatment and social benefits. I argue that this concern is unwarranted and that “Integration” with respect to gender, as I shall understand it, is overall more conducive to the happiness of both men and women than what I shall call “Diversity”.

By combining a flanker task and a cuing task into a single paradigm, the authors assessed the effects of orienting and alerting on conflict resolution and explored how normal aging and Alzheimer’s disease (AD) modulate these attentional functions. Orienting failed to enhance conflict resolution; alerting was most beneficial for trials without conflict, as if acting on response criterion rather than on information processing. Alerting cues were most effective in the older groups— healthy aging and AD. Conflict resolution was impaired only (...) in AD. Orienting remained unchanged across groups. These findings provide evidence of different life span developmental and clinical trajectories for each attentional network. (shrink)

Gaetano Roberto Buccola’s new book is a psychoanalytic study of evil and, specifically, a Jungian inquiry into a form of evil that affects contemporary human societies on a global scale: terrorism....